Moje kamarádka Cindy
Jednoho dne dostali mojí páníčkové nápad. Řekli mi, že tu za mnou přivezou na návštěvu nějakou kamarádku, měla se jmenovat Cindy. Ten nápad se mi líbil, říkal jsem si, že nějakou pěknou kočičku moc rád uvidím, tak jsem se celý týden náležitě připravoval - poctivě jsem si čistil ouška, srst a drápky. Jaké bylo ale moje překvapení, když potom místo kočičky napochodal dovnitř do bytu pes! Strašně jsem se vyděsil, až se mi naježily všechny chlupy a byl jsem dvakrát tak velký! To byl pěkný podraz! Celý den jsem s nikým nemluvil a byl jsem zalezlý v úkrytu. Když už jsem byl donucen z něj vylézt, dával jsem si pozor, abych se s tím ošklivým psem (vlastně s fenkou) střetl co nejméně. Dorážela na mě, pořád kolem mě poskakovala a štěkala, co si myslela, že si s ní snad budu hrát? Navíc byla větší než já, tak jsem se i trochu bál, aby mě nesnědla, přece jen je to pes, že jo? Ale potom jsem zjistil, že to asi nemá v úmyslu, k jídlu dostávala podobné kapsičky jako já (musím přiznat, že jsem jí je i ochutnal a byly moc dobré, skoro jako ty moje). Přesto jsem byl i nadále při její první návštěvě docela ostražitý a kamarádit jsem se s ní moc nechtěl. Po půl roce přijela znovu, to už jsem věděl, že mám očekávat pejska a ne kočičku, to už jsem tak moc zlobivý nebyl. Možná, že budeme jednou velcí kamarádi, jako v té pohádce o Pejskovi a kočičce, ale to si ještě rozmyslím:-x:).
P.S.: Určitě koukněte na fotky Cindy ve Fotogalerii:)
